Westernoví koně

Menší, šlachovití, obratní, v určitém rozsahu strakatí koně pod westernovými sedly, k tomu jezdci ve westernových jezdeckých botách a v kovbojských kloboucích – takový obraz se před několika desítkami let nabízel jen na filmovém plátnu.

Jezdecké výkony herců byly v těchto filmech velmi skrovné. Mnozí jezdci a přátelé jezdectví považovali tehdy westernové ježdění jenom za hrubé nakládání s koňmi ostrým uzděním a dlouhými ostruhami.

Americký způsob ježdění je určitá alternativa konvenčního jezdeckého sportu. Vyžaduje správný sed, dobré vedení koně jezdcem a perfektní gymnastiku koně, čímž se stává ježdění ohleduplnější. Jezdec i kůň mohou ukázat své umění a profesionalitu v četných soutěžních disciplínách a obtížnostních třídách. Již sama spolupráce jezdce s koněm při demonstraci třídění dobytka na velkých show může vyvolávat u diváků velký odbiv.

Z mnoha hledisek je westernový způsob ježdění pro jezdce a koně méně stresový a jeho zvládnutí mnohem snazší než u klasického drezurního ježdění. Při výběru a výcviku westernového koně je obzvlášť pozorně hodnocen klid, uvolněnost a dominance projevu prostého plachosti; to jsou vlastnosti, které moderní rekreační jezdci dokáží ocenit.

Požadavkům westernového ježdění vyhovuje kůň spíše menší než četní teplokrevní koně, snadno ovladatelný, kompaktní, dobře živitelný. Westernová plemena se již úspěšně chovají a rozmnožují v mnoha evropských hřebčínech a soukromých chovech. Pokud se s nimi setkáme, můžeme je pozorovat v soustředěném postoji na pastvinách, v otevřených stájích či v padocích.