Malí koně

Každý kůň s kohoutkovou výškou pod 148 cm je přiřazován k malým koním. Výšková limitní hodnota se odvozuje z anglických údajů uváděných ve stopách. Označení malý kůň je nutné odlišit od dříve užívaného termínu pony, který není v souladu s terminologií vyplývající z fylogenetického třídění koní a jejich zařazení do plemenných skupin. Při vyslovení slova pony si lidé většinou představí shetlandského ponyho – velmi malého koníka kulatých tvarů, vhodného pro ježdění dětí. Tito malí koníci jsou na okraji široké škály malých koní – jsou po argentinské falabelle nejmenším plemenem na světě. Výškový průměr ve skupině malých koní leží v rozmezí 130 – 140 cm; tyto údaje se vždy vztahují na výšku měřenou hůlkovou mírou. Zda jsou tito malí koně vhodní nejen pro děti, ale i pro dospělé, nezávisí ani tak na výšce koní, jako spíše na jejich hmotnosti. Hmotnost a zatížení kostry je zase otázkou plemenné příslušnosti. Většina původních, po staletí relativně čistokrevné chovaných plemen malých koní je kompaktní a natolik silná, že mohou nést i dospělé osoby. Původně byli malí koně chováni ne pro sportovní využití dětmi, ale proto, že byli ochotní, vytrvalí chodci v přírodních terénech, byli konstitučně silní, lehce živitelný, tedy z těchto hledisek efektivnější než koně velcí. Zvláště v horských terénech s nepříznivými povětrnostními podmínkami vznikla výkonná malá plemena jako např. hafling, fjord, islandský kůň atd. Jsou to dnes ideální plemena pro rekreační ježdění, neboť jsou dostatečně mohutná, všestranně využitelná, s velmi dobrým charakterem. V posledních stoletích se započalo v Anglii se šlechtěním jezdeckých a honebních typů koní pro děti vyšších společenských vrstev. Mimo původní pony plemena, jež jsou zde chována, vznikl křížením domácích plemen s orientálními hřebci britský jezdecký pony, na nějž se orientuje i chov jezdeckých ponyů německých. Rozhodujícím kritérium pro využití koně pony plemene v jezdeckém sportu jsou jeho drezurní a skokové vlohy. Tito koně však i při své dostatečné výšce (i přes 140 cm) často nemají dosti silný fundament a dosti velkou hmotnost, aby mohli být ježděni i dospělými jezdci, a děti jsou zase díky zvláštnímu temperamentu těchto koní občas přetěžovány. Při výběru ponyho pro dětského jezdce se nemá přihlížet jen k působivému exteriéru a ke schopnosti koně účastnit se sportovních soutěží, ale především k možnosti vícestranného využití.